Vymezení a popis přirozených jazyků (zejména jejich syntaktické struktury). P.f.g. je typicky ta součást ↗formální gramatiky (typicky ↗gramatiky generativní), jež zajišťuje její dynamiku: vytváření terminálních řetězců z počátečního symbolu gramatiky na základě přepisování části již vytvořené větné formy během derivace v gramatice. Přepisovací p.f.g. má podobu α → β (čti: α přepiš na β), kde α (levá strana pravidla) a β (pravá strana pravidla) jsou řetězce jakožto konečné posloupnosti symbolů z terminální a/nebo neterminální abecedy gramatiky (srov. ↗terminál a neterminál v syntaktické struktuře), přičemž v řetězci α musí být alespoň jeden neterminální symbol. Pravidlo P se úspěšně použije tehdy, když se v dosud vytvořené větné formě, která se vytvořila z počátečního symbolu gramatiky postupnou aplikací pravidel gramatiky, nachází podřetězec totožný s levou stranou pravidla P.

Obecněji se za p.f.g. považuje v obecně pojaté formální gramatice jakákoli transformace vstupních dat na data výstupní, např. řetězec se transformuje na řetězec, strom na strom, množina frázových ukazatelů na frázový ukazatel.

Typickými pravidly jsou pravidla pro ↗parsing, vytvářející či opravující syntaktické struktury, n. pravidla v ↗TGG, n. gramatická schémata v tzv. sketch grammar pro ↗word sketches, tj. pro slovní profily, což jsou nejfrekventovanější syntaktické kolokáty daného slova v ↗korpusu, dále pravidla pro ↗morfologickou analýzu či syntézu n. disambiguaci ad.